|
|
Svěřenské nástupnictví
Dandová, Veronika ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Svěřenské nástupnictví Tato diplomová práce se zabývá institutem svěřenského nástupnictví, který byl do platné právní úpravy dědického práva znovuzaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a jímž byla oproti předchozí právní úpravě významným způsobem posílena zásada pořizovací volnosti zůstavitele. První kapitola je věnována dědickému právu, a to zejména se zaměřením na vysvětlení předpokladů dědění a základních principů, které jsou nezbytné pro řádný rozbor a pochopení institutu svěřenského nástupnictví, jakož i jeho zasazení do systému dědického práva v České republice. Druhá kapitola této práce se zabývá historickým vývojem institutu svěřenského nástupnictví, a to od jeho úplných počátků, které lze nalézt již v římskoprávním institutu odkazu a fideikomisu, přes jeho úpravu obsaženou ve Všeobecném zákoníku občanském a Vládním návrhu z roku 1937, jež byly hlavní inspirací při tvorbě současného občanského zákoníku. V poslední části této kapitoly je zmíněn Občanský zákoník z roku 1950 a 1964, zejména pak se zaměřením na důvody, proč v daném období nedošlo k rozvoji svěřenského nástupnictví, a nakonec je zmíněno i přijetí dnes účinné právní úpravy. Třetí a čtvrtá kapitola zkoumá dnes platnou právní úpravu. Zatímco třetí kapitola se zabývá hmotněprávní úpravou institutu obsaženou v Občanském...
|
|
|
Svěřenské nástupnictví
Hatina, Viktor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu svěřenského nástupnictví, jako jednoho z nových prvků dědického práva, který byl navrácen do české právní úpravy zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v rámci rekodifikace soukromého práva. Toto téma je v současné době vysoce aktuální, jelikož tento institut poskytuje zůstavitelům významné možnosti v naplnění jejich vůle ohledně uspořádání majetkových záležitostí pro případ smrti. Práce se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy, poměřovanou s historickým vývojem fideikomisární substituce. Práce je členěna mimo úvod a závěr na čtyři části. V první části je přiblížen institut svěřenského nástupnictví z hlediska svého významu v systému dědického práva a představen jeho vývoj napříč právní historií od dob římského práva. Autor se v této části věnuje také problematice intertemporálních norem dědického práva. V další části jsou rozebrány související instituty dědického práva, které se svěřenským nástupnictvím úzce souvisí. Jedná se o pozůstalost, ležící pozůstalost, nabytí dědictví a správu pozůstalosti. V navazující části se autor podrobněji obrací k aktuální účinné úpravě svěřenského nástupnictví v občanském zákoníku s přesahy do procesní roviny v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních. Věnuje se zde zřízení svěřenského nástupnictví,...
|
|
|
Závěť se zvláštním zřetelem k svěřenskému nástupnictví
Bártová, Magdalena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V rigorózní práci je zpracováno téma dědění ze závěti, které je doplněno o nový institut v rámci úpravy dědického práva - svěřenské nástupnictví. Obsah práce je rozčleněn do pěti hlavních kapitol, přičemž je postupováno od obecného výkladu dědického práva s přihlédnutím k historii, neboť především dědické právo je jedno z odvětví občanského práva, které doznalo velkých změn v rámci rekodifikace občanského práva a navrací se zpět k institutům, které dosavadní právní úprava neznala. Úvod práce je věnován vysvětlení základních pojmů v rámci problematiky dědického práva, jsou zde rozvedeny zásady, principy a funkce dědického práva a zařazení v rámci právní úpravy. Část práce, která je věnována historickému výkladu je zaměřena na úpravu testamentární dědické posloupnosti v římskému právu a poté rozebrány úpravy závěti v rámci Všeobecného občanského zákoníku, občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. a předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně už je podrobně rozpracováno hlavní téma, tedy dědění ze závěti dle nynější právní úpravy v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Úvod této kapitoly je věnován samotnému pojmu závěť, předpoklady pro její platnost, v jakých formách lze závěť pořizovat a následně přiblíženy vedlejší doložky v závěti, tedy podmínky, doložení času či příkaz a také povolání...
|
|
|
Svěřenské nástupnictví
Kundelová, Veronika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Svěřenské nástupnictví Abstrakt Diplomová práce se věnuje institutu svěřenského nástupnictví neboli fideikomisární substituci. Tento institut byl do právního řádu České republiky zaveden zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut svěřenského nástupnictví je součástí soukromého práva, konkrétně práva dědického, které nalezneme ve třetí hlavě části třetí občanského zákoníku. Svěřenské nástupnictví pomáhá upravit majetkové a rodinné poměry, a to především uchováním a převody rodinného majetku pro soukromé účely v souvislosti s aktuálními potřebami dnešní společnosti. Tento institut je v dnešní době institutem velice praktickým, jelikož umožňuje zůstaviteli lépe nakládat se svým majetkem pro případ své smrti, protože umožňuje pro zůstavitelem předvídané situace určit osoby, které mají vstoupit na původní místo dědice určeného v pořízení pro případ smrti. V první části se diplomová práce zabývá vznikem institutu svěřenského nástupnictví, jeho vývojem a jeho různými podobami, ve kterých se tento institut vyskytoval v jednotlivých historických obdobích. Součástí druhé části je seznámení se s instituty soukromého práva, především práva dědického, které s institutem svěřenského nástupnictví souvisí nebo s tímto institutem mají určité společné znaky. Tato část se zabývá i podstatou a významem tohoto institutu...
|
|
|
Svěřenské nástupnictví
Kostelecká, Barbora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem svěřenského nástupnictví, která se znovu objevuje v občanském právu na území České republiky po více než padesáti letech. Tento institut je zakotven díky rekodifikaci občanského zákoníků s účinností od 1. ledna 2014. Cílem této diplomové práce je analyzovat důvody, které vedly k navrácení institutu svěřenského nástupnictví do českého právního řádu. Diplomová práce je dělena do tří částí. První část se zabývá definováním institutu a základních pojmů s ním souvisejících, stejně tak dochází k jeho porovnávání s jinými obdobnými instituty dědického práva. Druhá část se zaobírá počátky vzniku institutu v římském právu a vývoj svěřenského nástupnictví v průběhu historie, s důrazem na porovnání úpravy institutu v jednotlivých občanských zákonících platných na území dnešní České republiky. Poslední část se zabývá porovnání úpravy podobných institutů ve Francii, Německu, Španělsku a Skotsku za účelem demonstrování rozdílů a podobností těchto institutů.
|
|
|
Svěřenské nástupnictví
Hatina, Viktor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu svěřenského nástupnictví, jako jednoho z nových prvků dědického práva, který byl navrácen do české právní úpravy zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v rámci rekodifikace soukromého práva. Toto téma je v současné době vysoce aktuální, jelikož tento institut poskytuje zůstavitelům významné možnosti v naplnění jejich vůle ohledně uspořádání majetkových záležitostí pro případ smrti. Práce se zaměřuje na analýzu současné právní úpravy, poměřovanou s historickým vývojem fideikomisární substituce. Práce je členěna mimo úvod a závěr na čtyři části. V první části je přiblížen institut svěřenského nástupnictví z hlediska svého významu v systému dědického práva a představen jeho vývoj napříč právní historií od dob římského práva. Autor se v této části věnuje také problematice intertemporálních norem dědického práva. V další části jsou rozebrány související instituty dědického práva, které se svěřenským nástupnictvím úzce souvisí. Jedná se o pozůstalost, ležící pozůstalost, nabytí dědictví a správu pozůstalosti. V navazující části se autor podrobněji obrací k aktuální účinné úpravě svěřenského nástupnictví v občanském zákoníku s přesahy do procesní roviny v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních. Věnuje se zde zřízení svěřenského nástupnictví,...
|
|
|
Právní postavení nepominutelného dědice
Stiborová, Barbora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předmětem této diplomové práce je speciální kategorie dědiců, tzv. dědiců nepominutelných. Téma přibližuje jejich hmotněprávní postavení a zákonem garantovanou zvýšenou ochranu, jež spočívá především v právu podílet se na pozůstalosti v rozsahu, který určí zákon. Zůstavitelova vůle je zde limitována právem nepominutelného dědice na povinný díl. Na rozdíl od většiny evropských úprav se v České republice do okruhu nepominutelných dědiců řadí pouze potomci zůstavitele, přičemž se rozlišuje mezi nezletilými, jimž náleží minimálně tři čtvrtiny a zletilými, jimž se musí dostat alespoň tolik, kolik činí jedna čtvrtina zákonného dědického podílu. Práce je systematicky členěna do sedmi kapitol. Po obecném historickém exkursu a kapitole druhé, která definuje obecné pojmy dědického práva, následuje charakteristika několika institutů, jež jsou vzájemně provázány a s osobou nepominutelného dědice úzce souvisí. Čtvrtá kapitola pojednává o právu na povinný díl, kde se Mimo jiné zaměřuji na jeho výpočet, započtení a výplatu. Ve dvou následujících kapitolách za pomoci soudní judikatury podrobně rozebírám vydědění a dědickou nezpůsobilost. Poslední kapitola obsahuje dva instituty, jež se pod vlivem NOZ opětovně navrací do úpravy dědického práva. Jde o právo některých osob na zaopatření, které můžeme chápat jako určitý...
|
host ::
RSS.